Hodnocení - Restaurant a penzion U Zlatého selátka

Restaurace má na webu velmi dobré stránky s pěknými fotkami a zaštiťuje se slavnými jmény, působí luxusně. To jsme se ale velmi spletli! Na úvod - jídlo bylo velmi dobré, nápojům se nedá nic vytknout, co taky vytýkat matonce ve sklenici :-). Ale tím to všechno končí. Obsluha v podání mladých slečen znuděných životem byla velmi tristní. Když jsem objednával maso s omáčkou, slečna všechno pomalu dopsala, pak zvedla zrak a optala se jaká že k tomu byla ta omáčka, měl jsem jen úsměv na rtech a objednávku zopakoval, když se ale stejná situace opakovala i u ženy, už to bylo na pováženou, proboha jak to ta holka dělá, když přijede 7 lidí naráz a bude muset zvládnout rychlou objednávku. Ještě objednalo dítě a pak.....čekání......čekání a ještě jednou....čekání. Byl sice obsazen velký stůj vedle nás, ale lidé měli na stole jídlo už když jsme přišli a za námi zájezd, ten naopak dorazil když jsme odcházeli, takže jsme v podstatě byli sami s dalším postarším párem. Po dvaceti minutách čekání jsem si všiml, že naše slečna odchází domů, asi končí šichta, no co holky si to předají a jede se dál (máš obsazeno to a to, ti mají objednáno, ti ještě ne apod.), ale evidentně opravdu jen jedna odešla a druhá přišla, slečna se na nás hezky usmívala když procházela kolem, pak mi donesla polívku a zeptala se jestli si budeme ještě něco přát, i třeba k jídlu. Vytřeštil jsem na ní oči, já po 25 minutách dostal polívku, zbytek rodiny nic, dítě už hlady řvalo, tenhle dotaz v nás vyvolal rozpaky. Ještě větší ve vedlejším páru, který se slečna optala na to samé - pán říkal, že občas to tu trvá dlouho, ale dnes je to extrém, zvlášť když nikde nikdo není a slečen tak bylo snad 5. Polévku jsem dojedl a čekalo se dál, před půldruhou (přišli jsme ve 12.40), když jsme se rozhodli, že dáme ještě deset minut a jdeme jinam, jsme spatřili číšníka s vítězoslavným úsměvem a jídlem v ruce. Jídlo bylo dobré, tomu nemohu nic vytknout a chutnalo všem. Vsadil jsem se s pánem u vedlejšího stolu, že zaplatím dříve než jemu donesou jídlo, a také jsem vyhrál. A to naše dítě jí hodně pomalu a ještě mu stihli zabalit zbytek sebou. Ještě jsem při krmení mlaďocha zaslechl údiv dívčiny za barem, že ti dva starý čekají už nějak dlouho, číšník sedíc rozvalen v křesílku jak kravské lejno, odvětil "Ať čekaj, dyť se dočkaj", to že jsem ho slyšel já, to si asi všiml, ale slyšel ho i starší pán a měl jsem pocit, že už po něm skočí. Chvatně jsme zaplatili (kde se nás ještě snažili natáhnout o jakýchsi 30 korun neexistující přílohou, za což se hoch omluvil) a rychle jsme odešli. Teď doma píši recenzi, je to o zhruba hodinu později a starému pánovi ze srdce přeji, aby měl už alespoň polévku za sebou. Restaurace se pyšní návštěvami celebrit, ty zřejmě nevědí jak na jídlo čekají obyčejní smrtelníci, jinak by zřejmě už dávno byli jinde a nepropůjčili své jméno. Suma sumárum : Už nikdy více a nedoporučím ani známým, přátelům, nepřátelům a raději i na blogu, aby někdo nevpadl do časové díry tvořené personálem této restaurace.